Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když svítí Slunce nad Afghánistánem

8. 01. 2010 10:14:00
Je to dobrý základ k tomu, aby se urodilo hodně kvalitního opia a že se na polích v hornatých oblastech úrodě dařilo naznačí následující řádky. Ramenaté řeči o boji proti narkomafii se v posledních letech nenaplňují a nám nezbývá nic jiného, než si klást otázky jak účinný je náš boj proti ní a kdo nejvíce těží z prodeje narkotik?

„Drogy, válečníci a nejistoty komplikují cestu Afghánistánu k demokracii“. Americká média obviňovala před 9 lety tvrdý islámský režim z podpory pěstitelů opiátů aniž by uznala fakt, že to byl právě režim Talibanu, kterému se pod tlakem OSN podařilo v roce 2001 omezit osev máku o 94% oproti roku předcházejícímu a to vše před začátkem americké invaze do této země.

Pár dní po začátku invaze tj. v říjnu 2001 byly při zasedání Valného shromáždění OSN uznány dobré výsledky boje Talibanu proti pěstitelům a distributorům opiátů z roku 2000. Po nástupu radikálního hnutí k moci v roce 1996 sice došlo k zvýšení produkce z 2200t/r na „rekordní“ hodnotu 4600t v roce 1999, ale během Talibanem uskutečňovaného programu proti drogám došlo nejprve ke snížení na hodnotu 3300t v roce 2000 a nejlepšího výsledku bylo dosaženo v roce 2001, kdy se vyprodukovalo rekordně nejmenší množství opiátů tj. 185t !!! Po invazi se začaly opět osévat pole mákem.

Rétorika Washingtonu a Úřadu proti drogám a kriminalitě při OSN (UNODC) se však najednou změnila. Začalo obviňování, že cílem Talibanu nebylo vymýcení obchodu s opiáty, ale vytvoření „umělého deficitu“ v zásobování a tím zvýšení cen konečného produktu heroinu na narkotickém trhu. Paradoxně nebyly předloženy žádné věrohodné důkazy o hromadění zásob. Výzva Tonyho Blaira ke G-8, skupině předních průmyslových zemí k programu vymýcení drog a pomoci afghánským farmářům k přechodu k alternativním plodinám, byla patrně jenom „kouřovou clonou“ ve snaze obnovit výnosný obchod, ve kterém protékají miliardy dolarů! Podívejme se, jak se vyvíjely hodnoty růstu pěstování opiátů po začátku invaze v problematické oblasti.

Během let 2002-2005 se množství vyrobeného opiátu pohybovalo mezi čísly 3400-3800t/r až na rok 2004, ten byl rekordní a výsledné číslo 4200t bylo hodně podobné s rokem 2000, kdy byla země pod nadvládou již zmiňovaného hnutí. Tato čísla však nejsou nic proti výsledkům z posledních let a to roku 2006 (cca 6100t) a roku 2008 (kolem 8000t). Nadprodukce je tak veliká, že je údajně 12000t opiátů "na skladě“ a jejich vypuštění na trh by znamenalo značné snížení ceny heroinu a tím by se oslabily zisky překupníků, kteří raději vyčkávají na zlepšení situace na trhu, který je silně zasažen hospodářskou krizí.(Světová roční spotřeba je cca 6000t). Zde uvádím podrobnou analýzu opiového trhu v Afghánistánu do roku 2004 určenou pro UNODC: http://www.unodc.org/pdf/afg/afghanistan_opium_survey_2004.pdf.

Pokud by jste měli po všech těch posledních skandálech v naší armádě obavu o to, že se objeví třeba podobné fotky, na nichž budou naši vojáci na „exkurzi v makových polích“ pozorovat starého Talibance při práci, tak vás všechny může uklidnit fakt, že province Logár patří spolu s Kábulem aj. k těm méně osetým, kde je malé procento políček s touto lukrativní komoditou. Naopak provincie Kandahár, Zabul, Khazi, patří do oblasti s vysokým procentem (skoro 40%) z všech makových políček. Ale opět by se dala všechna odpovědnost shodit na Taliban, vždyť před nedávnem vyšla zpráva, že radikální hnutí kontroluje 90% území, políčka jsou pod jeho dohledem a výtěžek z opiátů slouží k nákupu zbraní a podpory terorismu.

Podívejme se nejprve na „drogovou historii“ na tomto válkou sužovaném území. Před sovětsko-afghánskou válkou (1979-1989) byla produkce opia zaměřena pouze na malé regionální trhy. Nebyla místní produkce heroinu. Ve snaze Spojených Států pomoci místním mudžahedínům v boji proti komunistickému Sovětskému Svazu a doufaje, že ten se ve válce finančně oslabí a z oblasti odejde, rozjela CIA ilegální akci, která měla za úkol dodat zbraně jako Stinger a další vojenskou techniku povstaleckým skupinám. Byla však nutná pomoc Pakistánu a její zpravodajské služby ISI. Díky obchodu drogy za zbraně byli rolníci donuceni povstaleckými skupinami opium produkovat jako revoluční daň a tak se afghánsko-pakistánské území stalo předním světovým producentem heroinu, dodávající 60% poptávky do USA. Obchod kontrolovala CIA a její praktiky nakonec vyplavaly na povrch v aférách jako Irán-contra a BCCI, špinavé peníze byly prány přes banky na Blízkém východě, nebo přes řadu fiktivních firem. c.JPG

"Drogové" peníze byly dále využity např.při operacích na Balkáně, tato slova zazněla z úst S.Miloševiče při jeho procesu na adresu „drogové cesty“ z afghánsko-pakistánského pomezí do Evropy:“ Albánie a Kosovo se nalézají uprostřed balkánské cesty spojující „zlatý rohlík“ afgánsko-pakistánský na evropský trh s narkotiky. Obchodní cena této cesty je hodnocena na 400 milionů amerických dolarů ročně a po ní se každoročně dopraví do Evropy 80 % heroinu. Právě těmito penězi si koupili podporu Ameriky (Kosovští Albánci)"!

Po ropě a zbraních je obchod s narkotiky třetím největším obchodem, hodnota toho afghánského, který je světově nejvýznamnější se odhaduje na 400-500 miliard dolarů. Náklady na výrobu drog jsou příznivé, výkupní cena základní suroviny tj.opiátu je 100 násobně menší, než konečná cena heroinu. Obchodníci s narkotiky tudíž disponují obrovskými sumami peněz, je jich tolik, že si mohou koupi přízeň politiků, politických stran, či financovat gerilové války. Existují silné obchodní a finanční zájmy za narkotika. Z tohoto hlediska je geopolitická a vojenská kontrola nad drogovými trasami stejně strategická jako nad trasami ropovodů a plynovodů. Jinými slovy, zpravodajské agentury a silné obchodní syndikáty se spojily s organizovaným zločinem a kontrolují strategické trasy narkotik. Miliardy dolarů těchto příjmů jsou ukládány v Západním bankovním systému. Většina velkých mezinárodních bank, spolu s jejich dceřinými společnostmi pere v ráji (off-shore) bankovnictví velké množství špinavých peněz.

Úkolem českých i jiných vojáků působících v Afghánistánu není fyzická likvidace makových políček. Dokládá to i vyjádření armádního generála majora Michaela Tuckera, velitele operací mezinárodních sil, který při rozhovoru v Kábulu prohlásil, že odpovědnost za snižování opia je na bedrech afghánského ministerstva.“Naši vojáci neodstraňují a nebudou fyzicky odstraňovat makovice, nebudou se srpem běhat po polích“. Když k tomu přičteme fakt, že bratr prezidenta Karzáího je podezřelý s obchodem s narkotiky (tyto zisky z nelegální činnosti byly použity i při nedávné volební kampani), v této problematice se patrně dlouho nic nezmění. Zlí jazykové tvrdí, že se občas políčka vypalují, ovšem až po sklizni, to je pak další rok úroda ještě lepší !!!

Co o současné drogové situaci říká bývalý veterán sovětsko-afghánské války generál Mahmud Gareev:”Sami Američané přiznávají, že drogy jsou často přepravovány v Afghánistánu na americká letadla. Obchod s nimi jim přinaší asi 50 miliard dolarů ročně, což plně pokrývá náklady vázané k udržování svých vojáků v oblasti”. http://russiatoday.com/Top_News/2009-08-20/afghanistan-us-drug-trafficking.html

Současný afghánský ministr pro boj proti drogám Khodaidad Khodaidad:"Cizí vojska vydělávají peníze z produkce drog v Afghánistánu”. A do třetice bývalý pakistánský generál a bývalý velitel ISI Hamid Gul:”Abdul Wali Karzáí (bratr prezidenta Karzáího) je největším drogovým baronem z Afghánistánu". Ale co je nejvíce znepokojující z mého pohledu je to, že se k tomu používají americká vojenská letadla !

h.JPG

Proč je válka v Afghánistánu tak důležitá? Přímé spojení mezi Talibanem a U.B.Ládinem v teroristickém útoku 11.září 2009 je nedostatečně doložené, stopy spíše vedou do Pakistánu. Jde především o kontrolu nad zemí pro možný tranzit plynu do Asie a s tím spojené astronomické toky peněz nadnárodních korporací. Washington již od 80 let minulého století stojí za projektem plynovodu TAPI, který by přivedl plyn s Turkmenistánu přes Afghánistán, Pakistán až do Indie. Ještě těsně před 11.9.2001 jednala americká administrativa s Talibanem, vyjednání nakonec skončilo krachem.(V současné době se Američané vojensky soustředí právě na tento koridor). A je tu navíc jedna země s „osy zla“, která chystá konkurenční plynový projekt a tou je dnes často skloňovaný Irán. Ten chce jako země s velkými zásobami plynu vést svůj vlastní plynovod přes Pakistán do Indie (viz.odkaz). Dále Rusko, které buduje svoji vlastní plynovou cestu. Pokud by Indie kývla na konkurenční variantu, západní korporace často propojené s významnými politiky by dostaly tvrdou ránu. A ještě k tomu významný hráč na ekonomické šachovnici Čína, která staví plynové cesty směrem na Východ a propojí svoje cesty s oblastmi, kde je teď „horká půda“ !

http://4.bp.blogspot.com/_rJE5EoUKGUI/SUs_jH2mSXI/AAAAAAAAAHk/SXEMmWqv36c/s400/Iran-Pakistan-India+Map.gif

Doufám, že si snad už dnes nikdo nemyslí, že našim posláním je budovat v Afghánistánu demokracii nebo bojovat proti terorismu, když ho nakonec v některých oblastech Světa ještě podporujeme. Afghánská populace není homogenní a skládá se z mnoha kmenů, které nejsou schopny vytvořit celistvou společnost. O tom už se v minulosti přesvědčili Britové či Sověti a současná koalice se přesvědčí také. Evropané svoji účastí po boku Spojených Států možná zareagovali i na výčitky její administrativy, že si sami nedokáží zajistit přístup a ovládnutí strategických energetických zdrojů, bohužel vše za cenu morální, společensko-sociální devastace a válek.

Na závěr otázka pro bystré: Co má chlapec na prvním snímku na nosiči svého kola? a)svačinu, b) učebnice, c)opium

Zdroje: Michel Chossudovsky, Infowars, Czechfreepress

f.JPGe.JPGk.JPGm.JPGb.JPG

v.JPG

s.JPGz.JPG

Autor: Libor Dokoupil | pátek 8.1.2010 10:14 | karma článku: 29.61 | přečteno: 4150x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Ondřej Mrázek

Zkoušení trpělivosti, nebo projev vojenské pitomosti?

Nemůže to být náhoda, že konvoje americké armády brázdí české dálnice vždycky právě v době, kdy je největší dopravní špička. Buď zkoušejí, co všechno si necháme líbit, anebo musí být úplně pitomí.

28.7.2017 v 17:29 | Karma článku: 15.29 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jan Dvořák

Komisařka Jourová odolala útoku ČT, premiér Fico zařídil konec potravinového apartheidu

Ve středu večer jsem měl velký strach o naši paní komisařku z Bruselu, křehkou Věru Jourovou. Dostala se pod děsivou palbu moderátora ČT Borka - všem kulkám však odolala.

28.7.2017 v 12:07 | Karma článku: 27.21 | Přečteno: 1137 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

"Merklová horší než Hitler"

tak to zní titulní stránka Erdoganovi hodně a hodně blízkého tureckého deníku Yeni Vakit ze dne 25.7.2017 s fotografií paní kancléřky Angely Merklové, které na prsa Photoshopem nalepili Hackenkreuz.

28.7.2017 v 9:08 | Karma článku: 16.38 | Přečteno: 865 | Diskuse

Karel Januška

Dalíkovo odsouzení

Pan Dalík byl odsouzen k odnětí svobody. Odnětí svobody nařídil soud výrokem: „Občan Dalík se dopustil trestného činu. Proto bude zbaven osobní svobody v délce čtyř let.“

28.7.2017 v 3:59 | Karma článku: 26.61 | Přečteno: 1079 | Diskuse

Zdenek Horner

Povolit popírání faktů bez omezení?

Nepřestanu asi nikdy litovat, že jsme po listopadu 89 nedokázali zakázat komunistickou stranu. Zato jsou u nás zakázána a stíhána extrémně pravicová hnutí. I když někdy lze nesnadno odlišit, ke které straně spektra hnutí patří.

28.7.2017 v 2:50 | Karma článku: 10.30 | Přečteno: 791 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2071
Muž středního věku,který se chce podělit se svými zkušenostmi a pohledy na současnou lidskou společnost.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.