Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cestování po Kosovu a Metohii 2012

7. 12. 2012 9:42:00
Moje letošní dovolená byla odlišná od minulých tím, že se mi splnil sen navštívit srbskou provincii Kosovo včetně Metohie a mohl jsem se tak lépe seznámit s tamní trýznivou životní situací kosovských Srbů. Naše cesta měla charakter nejen poznávací, ale i humanitární, kdy od nás místní Srbové obdrželi jak materiální, tak i finanční pomoc sesbíranou od drobných dárců .

Vyrazili jsme společně směr Balkán s mezistanicí Bělehrad a po přenocování v hlavním městě jsme ještě ráno stačili navštívit starobylé centrum a prohlédnout si malebný soutok Dunaje a Sávy. S blížící se provincií Kosovo se zhoršoval stav silnic a okolní chudoba byla čím dál tím zřetelnější. Po překročení hranice nedaleko Prištiny však přišel zlom! Kvalita silnic se výrazně zlepšila, ale co bylo ještě překvapivější, ocitli jsme se v zemi, která na první pohled nevypadala vůbec chudá! Vlastně jsem v duchu zíral, a patrně i ostatní spolucestující, zejména nad stavebním boomem v albánských částích, který jsem na vlastní oči spatřil. Z hlediska bohatství byl k vidění výrazný kontrast mezi albánskými a srbskými domovy. Čím jsme byli blíže k hlavnímu městu Prištině, tím byla stavební činnost výraznější. Nakonec jsem nevydržel a položil nahlas otázku, zda je normální, aby stavařina v zemi, kde je velmi vysoká nezaměstnanost a která neprodukuje žádné známé (legální) výrobky, šlapala takovým tempem. Je snad za tím schopnost kosovských politiků nebo snad neschopnost těch našich a to vše v době, kdy Evropu sužuje hospodářská krize? 26.JPG

Projeli jsme Kosovo křížem krážem, cestou necestou, přes barikády v Mitrovici, po nových silnicích financovaných EU i starými klikatými cestičkami, jež lemovala vrakoviště a odpadky, obrazy jak vystřižené z filmů Emira Kusturici. Většina Čechů každoročně vybírá dovolenou jako cestu za odpočinkem a pohodlím, my se však řítili vstříc něčemu zcela jinému. Namísto počítání kvalitu určujících hvězdiček hotelu, my objevovali ještě existující stopy po úlomcích od bomb na stěnách i uvnitř srbského domu, ve kterém jsme přespávali a které způsobilo známé „humanitární bombardování“. Jako bonus k bydlení však bylo ranní bučení kravičky nebo buzení živým kohoutem. A to vše bylo v ceně, bez příplatku! Přenosná svítilna je v srbských částech nutná. Její důležitost jsme si připomněli v době, kdy se Albánci rozhodli, že nastal vhodný čas na to, aby vypnuli Srbům proud. Když jsem procházel uličkou potemnělé vesnice, zavzpomínal jsem na dětská léta, kdy jsme si prováděli podobné naschvály pomocí pokojových vypínačů. Jenomže na Kosovu nejde o žádnou dětskou hru, ale o tvrdou životní realitu. Po týdenním pobytu jsem totiž zjistil, že život kosovských Srbů v jejich rodné zemi je něco mezi bláznovstvím a hrdinstvím.

Obhájci silového řešení tehdejší krizové situace ze strany sympatizantů NATO včetně aliance samotné a odtržení této provincie argumentují tím, že je tato oblast poseta hroby nevinných obětí a povinností západní koalice bylo zabránit etnickým čistkám civilního obyvatelstva ze strany Miloševičovy armády. Ano, Kosovo je poseto hroby obětí, ale většina památníků je vzpomínkou na padlé bojovníky teroristické organizace UÇK. Výjimkou je pomník ve vesnici Račak. Je to místo, kde se uskutečnila jedna z největších mediálních manipulací(1) v novodobých dějinách a kde se na pamětní desce píše, že na tomto místě byly pozabíjeny ženy, děti a starci jenom proto, že náleželi k etnickým Albáncům. Rozpadající se kosovsko-albánská vlajka nad pomníkem jako by symbolizovala rozpadající se lež, která v místě vznikla a zadala tak záminku k bombardování Jugoslávie. 29.JPG15.JPG

UÇK byla bezpochybně ozbrojená teroristická organizace. Mnozí členové páchali teroristické útoky proti vládním složkám i proti civilnímu obyvatelstvu. Před válkou vybraní bojovníci prošli výcvikem v zahraničních táborech k tomuto účelu vytvořených, včetně táborů Al-Kaidy! A další nebezpečnou skupinu tvoří osoby, které byly a dodnes ještě jsou součástí organizovaného obchodu s drogami, lidmi a ve válečných letech lidskými orgány. Tito lidé dnes pracují i ve státních strukturách samozvané republiky. Ve spoustě zemí se organizovaný zločin snaží s větším či menších úspěchem infiltrovat do státní správy, ale v tomto případě je průnik fatální, mafie zde vytvořila vlastní stát s vlastními pravidly. 28.JPG

Hlavním městem organizování nelegálního obchodování je Priština (překladiště drog je ve městě Uroševac poblíž americké vojenské základy), která působí nepříjemným, až mafiánským dojmem. Město samotné sice vypadá poměrně luxusně, v ulicích vidíte spoustu mladých lidí, ale na rozdíl od starobylého Prizrenu vás ve městě dlouho nic nezdrží. Ve větších kosovských městech naleznete spoustu luxusních obchůdků a toto porovnání provádím s našimi standarty. V Prizrenu (Metohia) to nebylo jiné a až tam jsem dostal nápad nahlédnout do nich, abych si udělal malou představu o tom, jak se obchodům daří a kolik mají zákazníků. První žádného, druhý žádného, třetí žádného...atd..Po chvíli jsem přestal s vědomím, že je ještě brzy a pravé obchodování probíhá až někdy v podvečerních hodinách. Jenomže jak si později uvědomíte, mnoho obchodů, různých firem, nebo benzínových pump, kterých je v zemi bezpočet, bylo vytvořeno za účelem praní špinavých peněz“ z nelegální činnosti. Připomínám, kosovsko-albánská mafie má na svědomí distribuci 4/5 drog (převážně heroinu) směřujících z Afghánistánu přes Turecko do Evropy. Uvádí se, že tento prodej je z hlediska tržeb a ziskovosti nejvýznamnějším obchodem v jižní a východní Evropě! S tím je spojena prostituce, která měla v první fázi rozjezdu obchodování zajistit dostatečnou finanční hotovost na nákup drog pro další prodej. Finální fází je tak vybudování distribučních logistických drogových center, které se maskují na venek zdáním legálního podnikání. Samozřejmě může být Kosovo i vhodným místem pro „investice“ politiků a businessmanů a to zejména těch, kteří se aktivně podíleli na jeho doufám dočasném odtržení. 24.JPG

Kosovský konflikt je zatížen velkým množstvím různých mýtů. Několik z nich se týká údajného etnického čištění albánského obyvatelstva, relativizace srbské historie v tomto prostoru, nebo čerstvě vypovídající zprávy o pozitivních změnách, které na Kosovu probíhají... Odpověď na otázku, kdo koho vyháněl je poměrně jednoduchá, protože bylo vyhnáno cca 200000 Srbů a jiných národností (Goranci, Židé, Rómové) během války nebo těsně po ní. Navíc etnické čištění od všeho nealbánského stále probíhá! Vypálené domy nebo celé obytné čtvrti, to vše je zde pořád k vidění! Je neustále pošlapáváno pro nás zásadní právo nedotknutelnosti osobního vlastnictví a fyzické útoky na menšiny jsou na denním pořádku. Nejenom, že byly zabrány nemovitosti a pozemky, které byly ve vlastnictví vyhnaných osob, dokonce na nich dochází k nevratným změnám buď zástavbou nebo jejich dalším prodejem! Pro zajímavost, mnoho firem či jednotlivců ze západních zemí si tímto přišlo za směšný peníz k slušnému majetku. Vlastně by se slušelo nazývat tento konflikt ne jako mezietnický, ale jako mafiánský, kde pravda a láska nezvítězila, navrch má zde lež, teror, mafie a peníze.

20.JPG17.JPG

Pro Srby je Kosovo duchovním centrem a nezpochybnitelnou součástí jejich dramatické historie. Kláštery a monastýry (pár jsme jich stihli navštívit jako Visoki Dečani, Gračanica, Zočiště, Peć a další desítky historických památek), jsou toho důkazem. Mnohé z nich byly albánskými hordami zničeny (během války nebo pogromu v roce 2004) i přes jejich zápis v seznamu historických památek organizace UNESCO. Využily své „nedotknutelnosti“ a dokonce se neštítily vzít do akce vlastní děti jako živé štíty! Mnoho památek ještě dnes musí chránit vojáci KFOR. Albánské kulturní dědictví stěží v Kosovu najdete. Historické otisky turecké nadvlády, to ano (jako v již zmiňovaném Prizrenu), ale Albánci v historickém zápisu poněkud pokulhávají. Tak to nakonec začali zkoušet jinak! Pokusili se nátlakem na organizaci UNESCO změnit (lépe řečeno uloupit) historii a zapsat srbské kulturní dědictví jako albánské, což se však naštěstí nepovedlo!

Co se týká bezpečnostní situace, ta se v některých oblastech zlepšila, ale jak říkají místní Srbové, nikdy nevíte, co můžete na druhý den očekávat. Je však ještě hodně míst (jedno jsme osobně navštívili), kde jsou vystavování každodennímu teroru směřujícímu k jejich osobám nebo majetku. Tady vložím poznámku, že potíže dělají především extrémisté. S albánskými starousedlíky nemívají Srbové problém a mnozí z nich jsou jejich staří přátelé. Principy fungování albánské společnosti však tyto vazby přetrhávají, což je na škodu pro další bezpečnostní vývoj. Krevní msta, klanová struktura společnosti, to vše vás přivede k pochopení, proč výpověď Albánců na kameru nemá žádnou vypovídající hodnotu. V citlivých tématech je v sázce nejen jejich život, ale i život jejich nejbližších.

Kosovo se z duchovního centra pomalu proměňuje v centrum obchodu, kýče a nevkusu. Možná se jednou bude nazývat „Zemí benzinek“, možná se místo návštěvy kouzelných monastýrů budeme muset spokojit s pohledem na podobné kýče, jako je hotel „Bílý dům“ u cesty do pohoří Šarplaninac. A abych nezapomněl, případné návštěvníky Přištiny musím předem připravit na zklamání z toho, že je zde bývalý americký prezident Bill Clinton na své zvětšenině vyobrazen s knihou a ne s Monikou.

13.JPG19.JPG

Obracím se tímto na všechny, kteří dočetli tyto řádky a doposud nepropadli mediálním manipulacím, kterým jsme byli vystavováni po dobu více než 10 let od vypuknutí války. Prosím, pomozte Srbům přežít v jejich vlastní zemi, vždyť někteří nemají pořádný domov a potýkají se z hladem! Zapojte se i vy do boje proti mafii, která zásobuje drogami Evropu a ohrožuje život budoucích generací. Kosovský problém je i naším společným problémem. Kosovo musí zůstat „SRBSKÉ“! To „SRBSKÉ“ neznamená nic jiného, než že v tomto prostoru budou moci žít v míru všechna etnika, která zde doposud žila a Kosovo bude, veřte nebo nevěřte, MULTIETNICKÉ a BEZPEČNÉ! 14.JPG

Směrem k těm, kteří se mnou nesouhlasí a obhajují současný stav, mám malou prosbu. Zamyslete se, prosím! Zamyslete nad tím, proč jsou dle výzkumů agentury STEM u nás Srbové vnímáni spíše negativně! Co špatného nám provedli kromě toho, že stáli po našem boku v historických milnících? Oni měli pochopení pro nás, my jsme jejich boj nepochopili! Zločinec Haradinaj je na svobodě a média o tom informují bez větší kritiky! Jsou to ta samá média, která nás v zárodku informovala, že Srbové zabíjejí civilisty a nyní se po letech opatrně dozvídáme něco o zločinech UÇK, haradinajových Černých orlech, o mrtvých svědcích... Nejprve nám byla lež s velkou intenzitou vnucena, nyní se dozvídáme pravdu po kapkách! Pěkně v malých dávkách a ve velkém časovém odstupu, aby ji špatně informovaná veřejnost mohla bez komplikací strávit! Namítnete, že Václav Havel by se přece nemohl......Václav Havel nazval Srby hrdlořezy- taky nenašel pro jejich boj pochopení. Ale Srbové našli pochopení pro Václava Havla a jako první ve východní Evropě uvedli v Bělehradě jeho divadelní hru. Nakonec ho nazvali kultivovaně „neuskutečněným velikánem své doby, který propásl svoji příležitost stát se ochráncem všech“,.. jak trefné!

Čarovný monastýr Veliki Dečani nás uchvátil! S odstupem času jsem zjistil, že nejen nás, ale i spoustu jiných návštěvníků z Evropy. Když jsem viděl italský televizní štáb, stojící vedle toho našeho, jak tuhle nádheru horlivě natáčí a jak jeho krajané svatyni ve zbrani chrání, řekl jsem si, že náš boj získává další, dá se říct duchovní rozměr.....

.10.JPG27.JPG

Foto 1- kráva (srbsky krava, dle E.K. taky M.A.) , foto 2 a 4-památníky padlých kosovských ozbrojenců, foto 3-vlajka na památníku v Račaku, foto 5- Prizren, foto 6-bývalá čtvrť Srbů v Prizrenu , foto 7-srbský dům v Orahovaci, foto 8-hotel Bílý dům, foto 9-kniha v úrovni poklopce sochy prezidenta Clintona, foto 10-kontejnerové "městečko" v Gračanici, foto 11 a 12- Gračanica a Visoki Dečani .

Odkaz na transparentní účty pomoci kosovským Srbům: http://kosovoonline.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=74&Itemid=154&lang=cs

1)http://dokoupil.blog.idnes.cz/c/169762/Thai-Racak-a-triky-UCK.html

Autor: Libor Dokoupil | pátek 7.12.2012 9:42 | karma článku: 22.24 | přečteno: 1491x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 12: Do ZABAJKALSKÉHO národního parku a k termálním pramenům

Ptačí ráj, termální prameny, "zrychtovaní" přátelští rybáři nabízející nám nachytané omuly, přírodní rezervace, již zakládal Čech, a v níž šlo hlavně zachránit vzácné soboly, když kdysi jejich kůžemi Carské Rusko platilo i Evropě.

22.9.2017 v 7:11 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 123 | Diskuse

Jaroslav Kašíkjaroslav

Kudy, kam?

Nejenom psaním živ je člověk, ale i prací na zahrádce a k tomu je jarní a letní období přímo ideální. A není od věci připravit i povyražení, za které cesty do Norska považuji.

22.9.2017 v 5:41 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 109 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 3.91 | Přečteno: 78 | Diskuse

Iveta Klimečková

Pět základních typů žen podle kabelek

Znáte ten způsob zavěšení kabelky na vztyčeném předloktí? Pokud loket patří mladé dámě s pootevřenými rtíky, je to jaksi součástí image a pán bůh s námi a zlé pryč.

21.9.2017 v 22:47 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 827 | Diskuse

Petr Janák

Po hedvábné stezce

Hory neznají třídní rozdíly, protekci, vztek, nenávist, štěstí, lásku zkrátka nic. Jsou čisté, nahé. Proto na ně, tak rád jezdím. Přiblížit se jim aspoň na chvilku a poznat sám sebe. Ne nadarmo se říká, že hory ukáží charakter.

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.62 | Přečteno: 172 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2075
Muž středního věku,který se chce podělit se svými zkušenostmi a pohledy na současnou lidskou společnost.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.