Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Falešná vlajka"- Markale I.

2. 07. 2013 19:47:00
Pod slovy válka v Bosně si většina lidí vybaví Srebrenici a pak město Sarajevo, které bylo blokováno armádou bosenských Srbů (VRS) vedenou generálem Ratko Mladićem. Navíc samotné hlavní město BaH má své vlastní symboly utrpení a těmi jsou krvavé útoky známé pod názvy „Útok na frontu na chleba“ nebo „Útoky na tržiště Markale I. a II.“, které si vyžádaly spoustu mrtvých a zraněných civilistů. Ačkoliv jsou mediálně připisovány na vrub bosenským Srbům, při bližším seznámení se s fakty zjistíme, že spíše připomínají „útoky pod falešnou vlajkou“ a při další haagské výpovědi si řekneme proč. Dnes si prostřednictvím osoby specializované v oboru balistiky připomeneme útok z 5.února roku 1994 známý jako Markale I.

Strana obhajoby Dr.Karadžiće tentokrát povolala na svoji obranu expertku v oblasti balistiky paní Zoricu Subotić. Svědkyně vystudovala Vysokou školu strojní v Bělehradě, později začala pracovat ve Vojenském technickém ústavu, obor klasické konvenční zbraně a balistika. Od roku 2000 je vedena jako znalec v oboru balistiky registrovaný u Ministerstva spravedlnosti v Srbsku.

Svoji výpověď týkající se útoku na tržiště začala upozorněním, jak rozdílné byly výsledky zkoumání předchozích vyšetřovacích skupin, u nichž se rozptyl azimutu dráhy "údajného" minometného granátu pohyboval v rozmezí 7 stupňů (18-25). Další pochybení vidí ve špatně provedené rekonstrukci útoku. Jak sama popsala, byly potřeba provést dvě rekonstrukce. První, která znázorňovala rozložení stánků na ploše tržiště a druhá, při které bylo potřeba vytvořit přesnou kopii stánku a to z hlediska tvaru a rozměru. Jako podklady používala mimo jiné i videozáznamy bosenské policie. Právě tyto pro ni důležité detaily nebyly v prvotních zprávách vyšetřovacích skupin pana Zečeviće nebo CBS zohledněny a výchozí tvar stánků ve zprávách neodrážel jejich reálný tvar. Později si řekneme, proč jsou tyto detaily tak důležité. 1.jpg

V ten den se na samotném tržišti i v jeho blízkosti objevilo spoustu podivností. Pokud si dobře prohlédneme dostupná videa, která zobrazují místo tragédie těsně po incidentu, tak zjistíme, jak vypadal trh tohoto osudného dne i před samotným incidentem. Na pultech stánků chybí ovoce a zelenina a jindy plné stánky téměř zejí prázdnotou. Další anomálií bylo zablokování spojovací ulice mezi ulicemi Maršála Tita a Dženetica Cicma před samotným útokem, což bylo zvláštní vzhledem k tomu, že ulice byla dopravní tepnou sloužící pro přesun zboží nebo průchod lidí. Po útoku již blokována nebyla! Evakuace výbuchem zasažených lidí začala ihned po incidentu (současně s tím i videozáznamy, jako by televizní štáb TV BH tuto událost očekával!) a byla dokončena do cca 15 minut, kdy se na místo začaly sjíždět vyšetřovací týmy a policie.

Paní Zorica Subotić se u soudu snažila nahlédnou do všech logických i nelogických záležitostí, které se vyskytovaly v rámci útoku a hledala pro ně odpovídající vysvětlení. Z technického hlediska nejvíce pochybností vznesla ke tvaru kráteru od granátu, který měl místo mezi stánky zasáhnout. Kráter na tržišti porovnávala pomocí fotografií s jiným kráterem z předchozího incidentu ve čtvrti Dobrinja, který byl typickým úkazem pro tento druh útoku zbraní ráže 120mm, navíc povrchy si byly podobné. V případě události v Dobrnija je suť vytlačena z asfaltového povrchu a stabilizátor granátu uvnitř jámy, ale viditelný. Jak připomněla, vyšetřovatelé na místě tržiště museli být velmi zmateni z toho, že neviděli typický kráter, navíc bez stabilizátoru, který začali hledat v okolí stánků.

Videomateriál z místa tragédie mezi 13. a 14. hodinou odhaluje skutečnost, že ještě v 13h19minut je stabilizátor v kráteru neviditelný a objevuje se v něm až po přestávce v natáčení, která trvala cca 20min. Paní Subotić se přiklání k myšlence, že v tomto případě byl výbuch statický, jáma částečně vyhrabána a stabilizátor vložen vyšetřovacím týmem pana Zečeviće. I z dostupných fotek předložených u soudu je tato manipulace patrná. Při jakékoliv manipulaci se stabilizátorem nastává problém a to zjištění místa, ze kterého mohl být granát vystřelen. Při práci se střeleckými tabulkami má i sebemenší odchylka získaná při měření úhlu dopadu fatální následky na výsledek šetření a následné zjištění údajného viníka, nacházejícího ve vzdálenosti 4-5km (pozice Srbů). Detailní fotky navíc odhalily absenci prachu mezi žebry stabilizátoru a celkově jeho poloha v kráteru vyvolává spoustu otázek. Kromě podezřelého, částečně sutí zasypaného kráteru došlo i na jeho špatně stanovenou vzdálenost od nejbližšího ze zasažených stánků. Dle měření paní Subotić by při uvedeném azimutu týmu p.Zečeviće a úhlu dopadu musel granát nutně zasáhnout dřevěnou střešní desku tohoto stánku a od něj se pak aktivovat. I otočení stánku o 180 stupňů a šíření fragmentů odpovídá spíše výbuchu vedeným zespodu. K těmto závěrům došla právě díky pečlivé rekonstrukci tvaru a polohy stánku. Dle její výpovědi existují dvě možnosti, jak se stabilizátor dostal do jámy. Buď byl vložen do země před statickým výbuchem (nepravděpodobné) nebo byl vložen dodatečně, aby se ukázalo, že přiletěl z větší vzdálenosti, tzn. z místa ovládaného Srby. Z velikosti kráteru a z místa, kde se nachází odpadlý stabilizátor se dají odvodit různé vlastnosti střely, např. dopadová rychlost. Větší nebo menší dopadová rychlost určuje pravděpodobné místo nalezení stabilizátoru po výbuchu.

Nesrovnalosti se však vynořovaly i nadále. Svědkyně Subotić: „Když jsme porovnávali oficiální seznam lidí zasažených výbuchem, zjistili jsme, že došlo k manipulaci s počty mrtvých a zraněných, což jsme také uvedli do znaleckého posudku. Poslali jsme k ošetření cca 12 osob a krátce po incidentu jsme se dozvěděli v dopise OSN psaným panem Akashim, že do Spojených států bylo posláno k ošetření 42 zraněných a stejný počet rodinných příslušníků.“ Otázka soudu směrem ke svědkyni “jak si vysvětlujete tak velký počet mrtvých a zraněných z hlediska šíření tlakové vlny a střepin s ohledem na místo výbuchu? „Tohle jsou kontroverzní údaje“, uvedla paní Subotić! „Podle všeho překračují technické možnosti tohoto aktiva hned z několika důvodů. Podle analýzy a měření které jsme provedli, byly smrtící schopnosti 120mm granátu v místě velmi omezené s ohledem jak na množství stánků, tak na množství lidí, kteří se mohli v místě pohybovat. Co bych tady chtěla připomenout je, že zvýšený počet obětí a zraněných nebyl způsoben jedním, ale dvěma výbuchy! Ten druhý byl proveden v ulici, která spojuje ulice Maršála Tita a Cikma street. Našli jsme zde fragmenty výbuchu a bod exploze. Bylo mi to potvrzeno i panem Zečevićem, avšak tento útok nebyl nikdy a nikým vyšetřován!

Proč by se muslimové k něčemu takovému snížili a čeho by tím dosáhli, pokud by provedli útok do vlastních řad? Byla to taktika z dílny okruhu lidí kolem muslimského vůdce Aliji Izetbegoviće, jejíž součástí bylo zhoršení situace civilistů ve městě a očerňování Srbů do takové míry, že docílí zahraniční intervence a tím i vítězství ve válce, kterou jinak nemohli vyhrát. Obžalovaný Dr.Karadžić se drží teorie, že incident byl částečně zinscenovaný a část zraněných i mrtvých byla dovezena na místo dodatečně. Dokonce má prý strana obhajoby svědka, který to má prokázat! O dalším útoku na tržiště, který je známý pod názvem Markale II. a který je velmi podobný prvnímu útoku si řekneme příště.

Autor článku doporučuje knihu: " Justiční tyranie uprostřed Evropy".

Kniha novináře Radima Panenky Justiční tyranie uprostřed Evropy s podtitulem Tribunál pro bývalou 4.pngJugoslávii ukázal totalitní tvář západní civilizace dokumentuje dvacetiletou činnost tohoto nelegálně vytvořeného soudu, o jehož nezávislosti a nezaujatosti nemůže být řeč. Kniha je přitom psaná pro oči čtenářů, které o problematice nemají přehled a třeba je dosud ani příliš nezajímala. Jedna z kapitol je věnována zmanipulovaným českým médiím a autor uvádí i konkrétní příklady. Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o současné světové dění, by si měl knihu přečíst a udělat si tak obrázek, co všechno se v Evropě v 21. století může dít. Kniha patrně leckomu vezme iluze, ale měli bychom snad na falešných iluzích stavět svůj život?

Předmluvu ke knize napsal prof. Dr. Rajko Doleček, Dr.Sc.

http://www.vlastenec.com/products/produkt-1/

Autor: Libor Dokoupil | úterý 2.7.2013 19:47 | karma článku: 15.86 | přečteno: 817x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

ondřejmrázek Mrázek

Svěží vichr z hor nebo nájemné beranidlo?

Spanilá jízda oficiálního vyhnance z Ukrajiny Michaila Saakšviliho po ukrajinských městech je předzvěstí dalších politických otřesů v beztak notně roztřesené zemi. Kdo z nich bude mít prospěch?

22.9.2017 v 17:16 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 124 | Diskuse

Miroslav Gruner

Horáček nakrocil k legalizaci zločinu

Když v zemi existuje mnozstvi osob dluzicich státu a Horáček ve chvílích, kdy se mu začínají preference potacet, jim chce vyjednat úrokový pardon, je zjevné, že mu jde o moc.

22.9.2017 v 16:32 | Karma článku: 20.64 | Přečteno: 641 | Diskuse

Marek Tomanka

Náhled do blízké budoucnosti

Nejpravděpodobnějším vítězem říjnových parlamentních voleb je stále hnutí ANO Andreje Babiše. Pokud prosadí mnohokrát avizované "řízení státu jako firmy", Českou republiku čekají složité časy.

22.9.2017 v 15:56 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 265 | Diskuse

Luboš Zálom

Nigel Farage v Praze: následujme příkladu Brexitu

Včera navštívil Prahu britský politik, europoslanec za UKIP, Nigel Farage. Připomněl ve svém projevu českým euroskeptikům, že snaha na znovuzískání suverenity na bruselském politickém molochu má smysl.

22.9.2017 v 13:46 | Karma článku: 32.02 | Přečteno: 727 | Diskuse

Jan Dvořák

Přijít kvůli neschopným agentům o jedinou teroristickou skupinu by byl opravdu luxus!

Soud osvobodil skupinu anarchistů, která měla podle obžaloby chystat teroristický útok na vlak s vojenskou techniku a automobily.

22.9.2017 v 13:38 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 481 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2075
Muž středního věku,který se chce podělit se svými zkušenostmi a pohledy na současnou lidskou společnost.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.