Libor Dokoupil

"Falešná vlajka"- Markale II.

12. 12. 2013 18:16:00
28.srpna 1995 se psal další krvavý den občanské války v Bosně a Hercegovině, kdy v 11h 10 min. místního času dopadl poblíž sarajevského trhu Markale 120mm minometný granát. Výbuch zabil dle oficiálních údajů 38 lidí a 75 dalších zranil. Z tohoto útoku byli ihned obviňováni bosenští Srbové a aliance NATO zahájila proti bosensko-srbským cílům letecké údery.

Izetbegovićova partaj a spřátelené PR agentury nešli daleko pro rychlou reakci a propagandisticky tvrdili, že se Srbové terorizováním v podobě ostřelováním tržiště snažili podlomit morálku obránců města. Srbové popírali odpovědnost za tento útok a obviňovali druhou stranu z provokace ("falešné vlajky"), která měla za cíl přiklonit si na svoji stranu světové veřejné mínění a co hlavně, vyprovokovat zásah aliance NATO a pokusit se tím změnit situaci v aktuálním poměru vojenských sil.

Ochranné jednotky UNPROFOR, které byly vyslány vyšetřit přímo na místo tento incident spolu s místní policií nejprve dospěly k závěru, že poslední granát s tak fatálními následky byl vystřelen z oblasti v azimutu 170 stupňů (oblast č.4). Avšak v závěrečné zprávě předložené UNPROFOR bylo "nade vší pochybnost" uvedeno, že granát byl vystřelen ze vzdálenosti 3-5.tisíc metrů z oblasti Lukavica (oblast č.1) v úhlu s největší pravděpodobností mezi 220-240 stupni. Soudci ICTY ve věci šetření případů D.Miloševíće a Perisiće dospěli k výsledku poněkud odlišnému! V jejich případě azimut pro tento incident činil původních 170 stupňů (směr Mt.Trebević, č.4).7.jpg

Při pohledu na mapu brzy zjistíme, že rozdílnost směru k bodům č.1 a č.4 je významná! Mt.Trebević a Lukavica jsou oblasti zcela někde jinde a nyní si vysvětlíme, proč k tomuto diametrálně rozdílnému výsledku mohlo dojít. Vraťme se spolu s paní Subotić přímo na místo činu.

Dopad granátu: Toho dne byly údajně odpáleny směrem do centra ještě další čtyři granáty a ten poslední pátý, zasáhl místo poblíž tržiště, kde za sebou zanechal mrtvé a zraněné. Týmy vyšetřovatelů na místě určily, že granát dopadl na zem pod úhlem 67 stupňů a na této základní linii se vzájemně dohodly. Minimální úhel byl odvozen od místa dopadu a výšky okolních budov a to za předpokladu, že střela přeletěla střechu budov. Ale jak jsem již zmínil na začátku, u incidentu se vyskytují dvě rozdílné trajektorie (170,230), avšak s jistotou lze tvrdit, že pouze jedna z nich je správná.

Nesrovnalosti v předložených důkazech: Paní Subotić u soudu v Haagu upozornila na pochybení tribunálu, když byl v soudní síni předložen stabilizátor granátu, který nesouhlasil se stabilizátory zaznamenanými na dobovém videoklipu. Další vážnou chybou bylo nepředložení výsledku měření z radaru UNPROFOR, jehož činností bylo zachytit a zaznamenat podobné incidenty a který byl nastaven na nízkou hladinu 550m n.m. Výroky svědků a členů jednotek UNPROFOR navíc vypovídají o tom, že nikdo z nich neslyšel exploze z předchozích 4 granátů, přestože měly dopadnout ve vzdálenosti 100-200 metrů od tržiště. Paní Subotić nepopírá, že došlo k prvním čtyřem explozím, ale patrně ne tento den! Kdyby lidé v centru města slyšeli první exploze, tak by se snažili najít co nejrychleji úkryt a následky by nebyly tak tragické.

Bojové linie: Pro určení místa, z kterého mohl být granát vystřelen, potřebujeme znát přesnou polohu bojových linií mezi znesvářenými stranami. Ačkoliv se ICTY a UNPROFOR neshodují na směru, ze kterého byl útok veden, obojí se mylně shodli na situaci, při které je linie vzájemné konfrontace 1050m od Markale (modrý kruh). Vzdálenost 1050 metrů byla uvedena ve zprávě UNPROFOR, a soudci ICTY se chybně spoléhali na tyto informace ve svých závěrečných rozsudcích. Ve skutečnosti byly přední linie zhruba 1700 m ve směru Lukavica(1) a asi 1900 m ve směru na Mt.Trebević(4). Stahováním čáry konfrontační linie blíže k trhu se záměrně snižuje plocha, ze které by muslimové mohli vystřelit a zároveň se tím úměrně zvyšuje plocha, která spadala pod kontrolu Srbů. Soudci ICTY se ve svém přesvědčení opírali i o výsledky anglického seržanta Richarda Higgse, jenž identifikoval pozice možné střelby kolem linie úhlu 170 stupňů ve vzdálenostech 900m(uvnitř modrého kruhu),1600(2),2400(3),3000m(4)s "největší pravděpodobností" 2400m(3). Pan Higgs se neustále potýkal ze špatně stanovenou polohou trhu! Jednou vyšel z předpokladu, že má trh stejný azimut jako ulice Maršála Tita (275) a přitom dle Google Earth má 255, což lze jednoduše ověřit. Podruhé posunul polohu trhu blíže k liniím, k čemuž se ještě společně vrátíme.14.jpg

Situace na místě výbuchu: Filmování štábem televize BiH začalo opět jako v předešlém případě, incidentu Markale I. okamžitě, a na videozáznamech lze spatřit fyzikálně nevysvětlitelné úkazy. Zranění lidé se nacházejí ve vzdálenosti 1-2 metry od centra výbuchu, navíc ještě dokáží volat o pomoc! Na vybraném snímku vidíme jednu z obětí s rozsáhlou devastací těla. Má odstraněnou velkou část hrudníku s absencí většího množství krevních stop pod sebou. Je v nepřirozené poloze a poškození těla přesahuje možnosti 120mm výbušného aktiva. Některé z dalších obětí leží hlavou místo nohama směrem ke středu výbuchu. U jedné z nich poškození oděvu a nákupní tašky neodpovídá střepinám z minometného granátu, ale peletám, které tvoří náplň ručních obranných granátů. Další oběť nese stopy spíše po ohni než po střepinách. Velké množství střepů z rozbitého skla na chodníku není tak docela normální pokud si uvědomíme, že větší množství skla bývá tlačeno tlakovou vlnou dovnitř budov, zatímco menší by se mělo nacházet před nimi.16.jpg

Tvar a hloubka kráteru: Fragmentace kráteru na místě výbuchu byla sotva viditelná, stopy byly prakticky překryty vrstvou prachu. Dle stop je patrné, že granát letěl nízkou rychlostí a poloha stabilizátoru to jenom dokazovala. Je nemožné, aby tento poslední granát s jiným azimutem přilétl ze stejného směru jako ty předešlé čtyři a tato změna směru byla způsobena odrazem od střechy budovy. V tomto případě by mohlo dojít buď k aktivaci přímo na střeše budovy (ta nebyla poškozena), nebo by dopadl na zem a vzhledem k nestabilnímu letu v závěrečné fázi by se nemusel vůbec aktivovat. Jedna z možných variant útoku je ta, že granát či jiná výbušnina byla shozena ze střechy budovy. Tomu by napovídal plytký kráter a absence záznamu na radaru UNPROFOR.11.jpg

Útok vedený od Mt.Trebević: Nyní se zaměříme na druhou možnou variantu útoku přicházejícího ze směru od Mt.Trebević, prosazovanou seržantem Higgsem a soudci ICTY. Na obrázku můžeme vidět výškový profil terénu a možné palebné pozice v tomto směru. Dvě vzdálenosti se jeví jako málo pravděpodobné a to jsou 900m a 3000m. Palebná pozice 900m je uvnitř modrého kruhu v oblasti pod kontrolou muslimů, avšak hodně blízko k centru města a tím pádem s velkým rizikem možného odhalení. U vzdálenosti 3000m(4), v oblasti pod kontrolou armády bosenských Srbů vidíme, že z této vzdálenosti by Srbové stříleli tzv. „naslepo“, tzn. že by neviděli na místo, na které střílí. Pokud by chtěli z tohoto místa cíleně zasáhnout tržiště Markale, bylo by to velmi složité a na přesné zacílení by potřebovali více „kol“, tj. více střeleckých pokusů. Proti této variantě stojí jako důkaz kráter na tržišti, který vykazoval známky střelby z menší vzdálenosti než je tato! Zbývají nám tedy dvě místa, mezi nimiž byla čára konfrontace, čili bojová linie. Jedno ve vzdálenosti 2400m(3) pod kontrolou Srbů a druhé ve vzdálenosti 1600m(2) správně pod kontrolou bosenských muslimů. Soudci ICTY na podkladech UNPROFOR, totiž jak je z obrázku zřejmé (modrý kruh), nesprávně posunuli tuto linii blíže ke středu města a "nechali" tak okrajovou oblast Sarajeva-Bostarici, na níž operovali muslimští bojovníci, snad záměrně pod srbskou kontrolou. Pro výpovědi dvou důležitých svědků je dobré znát i polohu pozorovatelského stanoviště OSN a to je bod č.5.

Svědkové Knustad a Conway: V den útoku na tomto pozorovacím stanovišti sloužili p.Knustad z Norska a major p.Conway z Irska. Zvláštností bylo, že soud prvotně přizval k výpovědi pouze pana Knustada a ne Conwaye, který byl na rozdíl od prvně jmenovaného přímo na pozorovacím stanovišti, zatím Knustad uvnitř objektu! Knustadova výpověď (i když ten nemohl nic vidět), se nesla dle předepsaných not. Že prý neslyšel odchozí zvuk minometné palby, ale pouze kouř a zvuk dopadu granátu u tržiště. Z toho osobně vyvodil závěr, že střelba musela vyjít z větší vzdálenosti, která se nutně musela nacházet na území, na kterém operovaly srbské jednotky. Major Conway, kterého si nakonec na svoji obhajobu povolal až v roce 2012 sám Radovan Karadžić, vypovídal poněkud odlišně. Před soudem potvrdil, že si není jistý, zdali tlumený zvuk který slyšel, byl od výchozí střelby nebo od dopadu granátu. "V průběhu války jsem byl vždycky na vážkách, který z těchto zvuků slyším, jestli příchozí či odchozí" uvedl před soudem. Vzdálenost pozorovacího stanoviště č.5 je od možných palebných pozic 1600m(2) a 2400m(3) víceméně stejná. Pokud pan Conway slyšel tlumený zvuk odchozí střelby, bylo by logičtější, kdyby byl tlumen například obytnou zástavbou v Bostarici, než prostorem mezi pozorovacím místem a pozicí Srbů č.3, kde zástavba není a kde k dobrému přenosu zvuku nic nebránilo! I pro rychlý přesun a manipulaci s výzbrojí je terén v městské zástavbě sjízdnější. Ještě doplním, minomet ráže 120mm můžeme nazvat těžší výzbrojí a dostat ji do výše položených míst je o mnoho složitější, než přesunout ji tam, kde ještě vedou silnice, což oblast Bostarici splňovala.

Popletený Higgs: Od pana Higgse to však ještě nebylo všechno! Podařilo se mu, jak jsem již naznačil, šikovně posunout polohu Markale o 200m tak, že mu palebná pozice ve vzdálenosti 1600m vycházela v těsné blízkosti bojové linie, a tím on sám tuto možnost vyloučil. Hodnota chyby je znázorněna vzdáleností mezi body 6 a 7. Při správně stanovené poloze Markale je bod ve vzdálenosti 1600m hlouběji v Bostarici, a tudíž některá z budov mohla dobře posloužit k zakrytí tohoto zločinu. Pokud by byl granát vystřelen z jakéhokoliv místa v tomto směru, ať už ze strany muslimů nebo Srbů, jedno je jisté, muselo by dojít k manipulaci s výsledky či nastavení radaru UNPROFOR. Jeho paprsky se totiž „dotýkaly“ střech domů v Sarajevu a je téměř jisté, že by palbu z těchto pozic zachytil. Jaký by byl však důvod k manipulaci v případě, že by za útokem stáli Srbové? Vždyť by to byl ten nejpřesvědčivější důkaz, který mohl být u soudu předložen!

Caco: Když už se přikláním k teorii, že za útokem stáli muslimové, musím ještě najít "hochy pro špinavou práci“! Vraťme se tedy do čtvrti Bostarica a připomeňme si, kdo že nám v ní po celou válku sloužil. Byla to 10. horská brigáda vedená nechvalně známým velitelem Musanem Topalovićem (Caco), která už měla tou dobou za sebou hodně zkušeností s kriminálními delikty a jejíž bojovníci neváhali namířit zbraň i do vlastních řad. V roce 1995 Caco již sice nebyl naživu (byl zlikvidován samotnými muslimy), ale jeho spolubojovníci ovládali prostor Bostarici až do konce války.

Závěrem: Útok 28.srpna 1995 nebyl prvním ani posledním známým útokem nazývaným symbolicky „falešná vlajka“. Je dobré si uvědomit ještě jeden důležitý fakt. Pokud má být útok tohoto druhu v novodobé historii úspěšný, potřebuje nutně kvalitní souhru organizátorů a především politické a mediální krytí. Nenechme se proto mást závěry „důvěryhodných“ politiků a mediálních "presstitutek" a položme si vždy otázku(a zopakujme si ji i s časovým odstupem), komu tyto incidenty slouží a kdo z nich má nakonec prospěch. Paradoxní na tom všem je, že i když po čase vyjde pravda na povrch a původní teorie jsou vyvráceny, historie psaná médii tuto novou pravdu nereflektuje a "překroucené pravdy" se šíří dál. Jako by historie psaná do soudobých knih dějepisu ztratila svůj význam, neboť lež nená tak krátké nohy, jak si všichni myslíme...

Zdroje:

Výborná analýza Andy Wilcoxsona!

http://serbianna.com/analysis/archives/2459?utm_source=feedburner&utm_medium=feed&utm_campaign=Feed%3A+SerbiannaAnalysis+%28Serbianna+Analysis%29

http://dokoupil.blog.idnes.cz/c/349381/Falesna-vlajka-Markale-I.html

https://maps.google.com/maps?f=q&source=embed&hl=en&geocode=&q=http:%2F%2Fwww.slobodan-milosevic.org%2Fdocuments%2FM2.kmz&aq=&sll=47.272986,-120.882277&sspn=5.478999,11.634521&ie=UTF8&t=m&ll=43.854397,18.384693&spn=0.096772,0.185774

http://www.youtube.com/watch?v=CKRx5B65rPs

http://icty.org/x/cases/karadzic/trans/en/130515ED.htm 18.jpg

Autor článku také doporučuje:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/2-1-KNIHY-POLITIKA/0/5/125-SREBRENICA

Autor: Libor Dokoupil | karma: 13.78 | přečteno: 571 ×
Poslední články autora