R.Karadžić-překvapivá odhalení(4.díl)

Muslimové nemohou žít s ostatními. Musí nám to být všem jasné. Nemohli žít s hinduisty, kteří jsou klidní jako ovce. To je indické náboženství. Jsou to mírumilovní lidé a přesto oni nemohli žít s nimi. Oni nemohli žít s Řeky na Kypru. Nedokázali žít v Libanonu s Araby stejné krve, stejným jazykem, ale jinou vírou ... budou vás chtít přemoci porodností a jejich triky. Nemůžeme dovolit, aby se to stalo!"- výňatek z textu Radovana Karadžiće.

Dalším svědkem v procesu s R.K. byl pan David Harland, který pracoval pro OSN v BaH od roku 1993 do 1999, po ukončení bojů napsal zprávu o pádu Srebrenice. Během let 1993-1995 se zůčastnil většího počtu rozhovorů mezi bojujícími stranami konfliktu, ze srbské strany často hovořil s Radovanem Karadžićem. Ve své výpovědi popisoval způsoby bombardování Sarajeva srbskou stranou, i odstřelování za účelem vyvíjení velkého tlaku na obyvatele Sarajeva a tím dosažení vlastních politických cílů. Pan Harland měl být u toho, když vybuchl první granát na tržišti v Markale a tvrdí, že nepřímé důkazy ukazují spíše na bosensko-srbské síly. Byl i u druhého výbuchu známého jako Markale II., za který jsou prý odpovědní také Srbové (granát měl být vystřelen z oblasti Lukavica). Po tomto incidentu bylo tajně rozhodnuto o masivním bombardování srbských pozic jednotkami NATO, ale navenek bylo vydáno prohlášení, že není jasné, kdo granát vystřelil. Jednak generál Smith potřeboval více času na přípravu akce a taky bylo důležité nedat bosensko-srbské armádě najevo, co se proti ní chystá. Byly dva problémy, jeden tzv. Mogadisho(srbské síly měly hodně těžké techniky na kopcích plus bojové letouny a měly by na mušce mezinárodní jednotky nebo obyvatele Sarajeva) a druhým byla evakuace jednotek UNPROFOR tak, aby nemohly padnout do srbského zajetí, jako odveta za útok.

Sarajevo - trpící město, ale vyzbrojené a bojující.

,,Jsme nařčeni, že jsme zaútočili na pokojné město, ale Sarajevo byla tvrz řízená zločinci“, prohlásil R.K. ,,Tam nebyly individuální zločiny, ale zločin sám se propojil s celým systémem, který chtěl ovládnout celou BaH“. Harland naopak poznamenal ,, že život v Banja Luce (srbské) byl jako život v Beverly Hills, oproti muslimskému životu v Sarajevu“(díky odstřelování). Ale zárověň podpořil obžalovaného, že se pozitivně stavěl při pokusech o demilitarizaci Sarajeva a jiných enkláv, muslimové to však odmítali (v době vyjednávání příměří dokonce muslimové útočili). R.K začal citovat ze zpráv pana Harlanda za svého působení v BaH. ,,Plyn a voda již proudí do Sarajeva, sporadické dodávky se objevily již dříve, ale jejich přerušování bylo dílem spíše vedením BaH než Srbů...!“. Souhlasí s Karadžićovým tvrzením, že kroky muslimského režimu zhoršovaly situaci civilního obyvatelstava . Řekl: " Jsem si vědom , že existují případy, kdy byla střelba na izolátory elektrického vedení z bosenské strany “(za účelem zhoršení života civilního obyvatelstva a vytvoření patřičně negativního mediálního obrazu). Inference organizovaného zločinu zřejmě dosáhla bezprecedentní úrovně zejména v Sarajevu. Muslimští radikálové se snaží získat navrch na úkor umírněných, kteří podporují nadnárodnostní společnost BaH, organizovaný zločin se v Sarajevu zdá být vymklý kontrole. Místo uniforem, které měly nahrazovat teplákové soupravy a džíny, byly nakoupeny potraviny. Ty jsou však prodávány v obchůdcích, které provozují mnohdy vojenští příslušníci armády BaH. Problémy se zločinem hlásí i Srebrenica ve zprávě (D144) psané Jusufem Jusarevićem členem bezpečnostnách složek armády BaH: “Mezi obyvateli Srebrenice roste nedůvěra k civilním orgánům a vojenským složkám“. Navíc dokument obviňuje velitele Nasira Oriće a jeho věrné z pašeráctví, z manipulace humanitární pomoci, mnohdy ve spolupráci s UNPROFOR.

Odstřelovači na obou stranách a legitimita vojenských cílů!

Svědek p.Harland potvrdil, že Srbové nebyli jedinými odstřelovači v Sarajevu, v části Grbavica bylo více útoků na civilní obyvatelstvo ze strany muslimské než srbské. Byl také svědkem toho, jak muslimové pálí po vlastních lidech a není si vědom jediného incidentu, kdy by srbská strana střílela na vlastní lidi. K výraznému snížení řádění sniperů došlo až po oboustranné dohodě a zároveň prohlásil, že zastavení střelby pouze jednou stranou bylo do té doby velmi obtížné. Harland dále uznal, že zbraně do Bosny proudily ke všem stranám, ale zdaleka nejlépe ozbrojená byla srbská strana. Souhlasil s Karadžićem, že v Sarajevu bylo mnoho legitimních vojenských cílů, ale velká část odstřelování nebyla vedena proti těmto cílům, ale proti civilnímu obyvatelstvu za účelem zastrašování a terorizování. Posléze však doplnil, že cílem muslimských sil bylo totéž terorizování srbských částí Hrasnica, Hadzici, Grbavica. Obžalovaný reagoval na svědectví tím, že označil cíle masivního odtřelování a ty byly především podél fronty, protože kdyby bylo cílem celé Sarajevo, vypadalo by město jako Drážďany. „Muslimové měli více pěchoty než my, a na odražení útoku jsme byli nuceni použít masivní odstřelování“. ,,Ano, s tím bych souhlasil“, doplnil Harland. R.K požádal svědka: “Jste si vědom, že muslimové používali trik v podobě střelby z citlivých míst, aby byla následně očerněna zpětná střelba na tyto cíle?“,, Ano, jsem si vědom“, reagoval Harland! Dále svědek potvrdil působení 105.horské brigády BaH přímo v sarajevské nemocnici Kosevo(příští díl). V další předložené zprávě (P823) bylo uvedeno, že bosensko-muslimští odstřelovači stříleli po pracovnících OSN a chodcích.

Mandát UNPROFOR a tzv.“bezpečné“ zóny.

Karadžić se zeptal svědka proč OSN neudělala nic proti zneužívání „bezpečných zón“ muslimskou stranou. Harland odpověděl že OSN vystupovala často silou proti srbské straně, občas proti chorvatské, ale vůbec proti muslimům. Muslimové věděli, že jim ze strany Američanů a NATO nic nehrozí pokud poruší rezoluce OSN, to byl velký problém udržení zásady nestrannosti, která je prvořadá pro jakoukoliv mírovou misi. Dále se vyjádřil, že mandát UNPROFOR spíše nahrával muslimské než srbské straně a co se týká role Spojených států, tak ta byla v poskytování vojenské podpory muslimům. Mandát UNPROFOR byl sporný, zadání od Rady bezpečnosti bylo vytvářet demilitarizované tzv.bezpečné zóny, kde by muslimové našli bezpečí před bosensko-srbskými silami, ale už zdaleka nedbal na odzbrojení muslimské strany a ochranu srbským civilistů. Poznámka R.K.směřovaná na adresu Harlanda, „jenom co jsme vám odevzdali bezpečnou zónu Igman, muslimové přes ní napadli naše zdravotníky a 20 jich zabili! R.K. předložil několik dokumentů ( D145 , D146 , D147 , D148 , D149 , D150 , D151 , D152 , D153) podrobně popisujících, jak se pašovaly zbraně do bezpečných enkláv, často za pomoci UNPROFOR. Harland souhlasně přikyvoval, že byl velký pohyb zbraní do Žepy a Srebrenice. R.K. se zeptal svědka, proč nebyli schopni zabezpečit demilitarizované zóny a předložil dokument armády BaH (D136) kde se píše:“ V ranních hodinách dne 26. června 1995 (pozn.2 týdny před dobytím Srebrenice) , naše vojsko zaútočilo z oblasti Srebrenica a zapálilo vesnici Visnjica . Podle dosud nepotvrzených informací Četniky utrpěli ztráty mezi civilním obyvatelstvem“. R.K.směrem na svědka: “Která etnická komunita a která armáda by něco takového tolerovala, bez ohledu na rezoluce Organizace spojených národů ? Souhlasíte se mnou, že bylo naše plné právo tohle netolerovat?“ ,,No rozhodně s vámi souhlasím, že to bylo hrubé porušení dohod“, reagoval Harland. Další otázka byla ,,Viděl jste na vlastní oči vypálenou srbskou vesnici“?,,Ano, viděl jsem vypálené pravoslavné a katolické kostely a malou vesnici Kravica, ale ta byla vypálena ještě před mým příjezdem do BaH“. (pozn. Kravica byla napadena na Štědrý den, bez jakékoliv příčiny). Svědek nadále pokračoval ve svých výpovědích o tom, jak chtěli muslimové přímou vojenskou podporu Západu.

Dva útoky na tržiště v Markale.

Výslech se přenesl na téma ,,útoky na sarajevské tržiště“. R.K. se zeptal svědka, zda si myslí, že šlo o akt ze srbské strany? Harland reagoval slovy, že při prvním útoku nebyl jednoznačný empirický důkaz, pouze pár nepřímých. Při druhém útoku jsme kromě plukovníka Demurenka došli k závěru, že byl granát vypálen ze srbského území. Karadžić se posléze začal zabýval prvním útokem a předložil dokument OSN (D179), v němž bylo uvedeno:“ Vzdálenost původu střelby jasně překrývá každou stranu konfrontace pásmem 2.000 metrů . Obě strany jak známo mají 120 mm minomety. Nejsou k dispozici dostatečné fyzické důkazy aby se prokázalo, že jedna strana nebo jiné vystřelily granát, mohl být vypálen z obou stran . Nejdramatičtější částí výslechu bylo předložení nesestříhaného videa obžalovaným (nebylo přijato soudem jako důkaz!) z údajného prvního masakru, které R.K.nazval jako vykonstruované, zinscenované divadlo. Na záběrech je vidět, že v době útoku bylo tržiště uzavřené, žádní lidé, žádné výrobky a poukázal na muže, který držel v ruce umělou nohu (rekvizitu), která se posléze objeví na místě výbuchu. „Jak mohlo být postiženo 200 lidí, když na tržišti jich bylo v tu chvíli jenom pár?“ ptal se obžalovaný! Dále poukazoval na dovezení těl odjinud, ,,podívejte se, jak je paže tuhá!“ Harland reagoval slovy, že mluvil s lékaři i vojenskými veliteli, kteří byli na místě zásahu a nikdo nepřišel s podivnostmi, které tady předkládá obžalovaný. (Připomínám, že ve své knize i kanadský generál McKenzie potvrzuje toho Karadžićovo tvrzení a pokládá rovněž útok na tržiště jako zinscenovaný).

Islámský džihád v Bosně a Hercegovině, základna nejen evropského terorismu.

Před světem a zvlaště obyčejnými Američany je nutné utajit, že jejich federální vláda podporovala (nebo podporuje) teroristy, kteří měli prsty v 11.září 2001. Když se formovaly první jednotky mudžahedínů v BaH, navštívil je v jedné zapadlé bosenské vesnici současný člen týmu kolem prezidenta Obamy p.Richard Holbrooke. Připomeňme si, s kým se mohl teoreticky setkat: Chálid Šajch Muhammad, U.B.Ládin, Muhammad Atta, atentátníci z Madridu, Londýna a Bombaje, ti všichni působili v BaH. Jedním ze znaků konverze k islámu je odložení bot jako vyjádření úcty k Alláhovi tak, jak to činí například afghánští bojovníci Talibanu na snímku v mešitě. Přenesme se teď v prostoru a čase do Kosova. S jakým záměrem sundal boty i pan Holbrooke na dalším snímku, to ví jenom on sám. Je to snad pokus o znepříjemnění jednání teroristů UĆK ulevením upocených nohou, nebo on sám inklinuje k islámu či dokonce džihádu, z kterého má prospěch on sám nebo strana kterou zastupuje, tak to se hned tak nedozvíme........!!!