Zlý čin se musí odpykat, jinak zlí zničí svět nebo se dobří zalknou vztekem, kterému nedají průchod, přičemž se v žádném případě nestane nic dobrého. Když někdo vnese do našeho řádu zlo, pak toto zlo vtrhlo takřka všude do začarovaného kruhu. Akce nevyhnutelně vyvolává reakci, která musí v tomto bodu narušení dopadnout právě tak zle jako zločin a snad ještě hůř, neboť zlo musí být přece zcela vybito....! C.J.Jung
Padouch je již mrtev!
Tak už to má král padouchů za sebou! Dalo by se říci „čím kdo zachází, tím také schází!“. Zosnoval lump, několik teroristických útoků a jeden podobný ho naopak dostal, kam patří! Všimli jste si také promyšlenosti likvidačního útoku? I při této náročné bojové akci bylo myšleno na budoucí filmové zpracování! V hollywoodském akčním filmu totiž padouch nikdy neumírá po prvním výstřelu! Když už si předčasně oddychnete a čekáte na závěrečné titulky, najednou prevít vyskočí a plný sil chce ještě zvrátit průběh děje. Následuje poslední rána z milosti- prásk ...a je definitivní konec! Usama dostává poslední ránu taktéž a scénář tak může být napsán podle tradičních postupů.
Průběh akce samotné.
„Ty idiote, ty jsi ho střelil do tváře,“ozve se Rambovi ve sluchátkách z velení! „Kdo ho teď pozná, kdo nám teď uvěří, že jsme zabili opravdového Usamu? “bědují politici v Bílém domě! „Máme jeho vzorek DNA a můžeme pak lidem ukázat jeho šroubovici“, oponuje zděšený voják, hledajíc při tom po kapsách svinovací metr. Rozkaz zní následovně: „Odvést Usamu do Afghánistánu a hodit ho do moře!“ „Do moře? Ale tam žádné není!“ brání se voják. „Splňte rozkaz!“ zní škodolibá odpověď. Tak nějak mohl vypadat průběh likvidační akce dle prvních a mnohdy zmatených zpráv, které se k nám prostřednictvím médií dostávaly.
Home videa.
Technika točení domácího videa Usamy byla poněkud odlišná od „domácího videa“ z Bílého domu, na němž politici celou akci sledují v přímém přenosu. Ti se na rozdíl od Usamy nechávají točit zepředu a není tak vidět obrazovka, kterou sledují. Usama naopak preferoval záběry na televizi a na pohled do kamery moc nedbal. Společnými body jsou pevně stojící kamery a pohaslé monitory počítačů. Zajímavostí je detail, při kterém si uvědomíte, jaký to byl extrémista. Je zde totiž k vidění extrémní rozdíl mezi velikostí venkovního satelitu a jeho malé televize.
Místnost.
Tady na videu jasně vidíme, že i Usama měl takový ten malý kutloch pro sebe, kde ženy nesmí nebo raději nechodí. Bývá to obvykle místnost, kde muži mají organizovaný nepořádek, kde se nic neztratí a kde se vše ihned najde. Jen se podívejte, samý kábl, samá prodlužka. Satelitní příjímač podložený deskou, za ním samotným vrtačka či co, ve stolku ten zmiňovaný deník a na zemi to není o mnoho lepší (pornokazety má samozřejmě pečlivě ukryté). Místnost je propojena úzkými dveřmi se skladem zeleniny a ovoce, kde Usama často konzumoval vodní melouny, které tak prospívaly jeho těžce nemocným ledvinám. Zasazuje tak nepatrnou ránu farmaceutickému průmyslu.
Manželky.
A právě do této místnosti chodil nejraději. Odložil svůj kazatelský oděv, ve kterém nás pravidelně strašil a oblékl si svůj oblíbený hubertus a kulich. Představte si ten život se třemi manželkami a s nemožností někam si vyrazit! To je jenom: tohle si ukliď, tohle udělej, vezmi si něco lepšího na sebe, jsi přece nejhledanější...., obarvi si ty vousy, ať vypadáš mladší a ne jako můj táta (výtky od té nejmladší). A nezapomeňte si to vynásobit třemi! Z pohledu jeho posledních prožitých let souhlasím s názorem, že Usama se stal již za života mučedníkem! A tak se nelze divit tomu, že se při útoku nebránil, i když tu možnost měl.
Děti.
Dům byl samozřejmě obýván i dětmi, které si občas hrávaly i s těmi ze sousedství. Ty vypovídaly, že dům byl podivný, ale že společně někdy hrávali kriket. Problémy dělával pouze Usamův syn Hamza (na snímku), který si chtěl hrávat pouze na 11. září, což děti brzy omrzelo. O něm se vynořují zajímavé zprávy, že prý unikl americkému komandu a tak se pravděpodobně můžeme těšit na nového televizního strašáka-juniora, následovníka U. B. L., který se bude častěji v médiích objevovat.
Němé tváře.
Objekt byl obýván i našemi čtyřnohými přáteli, jména a počet těchto obyvatel není známý. Jenom po zásahu došlo u psíků k postraumatické reakci a od té doby se nějak podivně "vrtí"!
Soud.
Škoda jenom, že nedojde k soudu a terorista neskončil například v Haagu tak, jako třeba Miloševič. (A pokud by se u soudu rozpovídal stejným způsobem). Bylo by vůbec zajímavé, kdyby se tito dva, teoreticky, za zdmi věznice potkali. Příkladně Miloševič: „Tak už tě, prašivý pse, mají, asi konečně dostali můj dopis (Američané, r.1999), že nám běhá po Balkáně muž, kterého hledají! Měl bys být souzen u nás doma!“ A do toho třeba Kaddáfí, který má do Haggu nakročeno:“Pleteš se Slobo, ten je můj, já vydal první zatykač již v roce 1998, kasal by se diktátor!“
Fotky.
Musím se přiznat, že jsem spíše očekával zveřejnění fotek, ať by byly jakékoliv. Ale máme všichni smůlu, neukážou nám nic, nevděčníkům! Jen si vzpomeňte na video z útoku na Pentagon, ukázali nám ho a my stejně nadále pochybujeme. Fotky mrtvého Usamy budou pouze pro vyvolené, pochybovači mají smůlu!
Svátek.
I elity mají teď svůj svátek! 1. květen (zabití dle amerického času) není již jen Svátkem práce a dnem zvěstování úmrtí Adolfa Hitlera, ke kterému byl U. B. L. několikrát přirovnáván, ale také vítězstvím „civilizované společnosti“ nad barbarstvím. Škoda jenom, že odvetné tažení způsobilo více zmařených životů, než terorismus sám. Ale zlo se přece musí zcela vymýtit...
Pochybnosti.
Přesto pachuť pochybností zůstává. Kdyby vaše dítko, po kterém žádáte žákovskou knížku, odvětilo, že má samé pěkné známky, ale žákovskou knížku raději neukáže, pravděpodobně byste zapochybovali a pravdu byste chtěli odkrýt i za cenu, že údaje v ní obsažené mohou být „hrozné až drastické“.
Závěrem.
Ani já sám nevím, kolik informací v tomto článku je pravdivých a kolik smyšlených, mystifikace a manipulace je dnes tak populární a užívaná. Na výrocích pana Hájka je kus pravdy, ale i on musí chápat našeho ministra zahraničí. Je dost možné, že pan Schwarzenberg dostal SMS jako reakci na Hájkova slova, která obsahovala toto sdělení: „Ničím nenarušovat naše přátelství, to je samozřejmě rozkaz!“
