Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Balkánské "JZD Slušovice"

16. 04. 2012 9:16:00
Při brouzdání po internetu jsem si všiml, že se v poslední době v médiích častěji vyskytují články o JZD Slušovice, jejich vzestupu a pádu, a proto jsem si dovolil napsat pár řádků o podobném ekonomickém zázraku, který se uskutečnil v chudé oblasti severozápadní Bosny. Navíc osud hlavního hrdiny, muslima Fikreta Abdiće, je ještě více dramatický než „rozplétání temných slušovických nitek“, které postihlo autora slušovického zázraku, pana Františka Čubu.

Opuštěná a chátrající továrna firmy Agrokomerc v obci Velika Kladuša připomíná dramatické okamžiky, které se v nedávné minulosti v oblasti odehrály. Je připomínkou a zároveň obdivem místního lidu k jedné z nejvíce kontroverzních postav bosenské války let 1992-1995, panu Fikretu Abdićovi. I.JPG

To, co jsme tu měli, bylo úžasné! Fikret udělal tolik dobrého pro tuto oblast a teď tu není nic!“, z povzdechem vzpomíná Sensa Kendić, jeden z řady nezaměstnaných obyvatel regionu. „On je jediný, kdo by mohl tuto oblast postavit na nohy“, doufají místní obyvatelé.

Fikret Abdić byl dne 9.března 2012 propuštěn z chorvatského vězení, kde si odpykával patnáctiletý trest za „válečné zločiny“ spáchané na muslimech v době občanské války (propuštěn po 2/3 trestu-t.j.10 letech).

Propuštěný vězeň je muslimský businessman, který v chudé bosenské oblasti dokázal vybudovat prosperující potravinářské impérium, které se dokázalo prosadit i za hranicemi tehdejší socialistické Jugoslávie. V 50.-60.letech družstvo zaměstnávalo pouze 30 lidí. Na sklonku 80.let to bylo již 13600 lidí! Vyváželo do 43 zemí a obrat firmy se téměř blížil produkci celé BaH. V roce 1987 vypukla aféra zvaná „Agrogate“, která poslala na dva roky Abdiće do vězení. Šlo o aféru, která otřásla celou Jugoslávií a při níž se jednalo o podepisování nekrytých směnek v hodnotě 400 miliónů dolarů, kde tyto velké finanční prostředky byly použity k rozvoji firmy Agrokomerc a okolí. Mluvilo se o tom, že se stal trnem v oku bělehradským komunistům a že šlo o mocenský a politický boj. Po intervenci významných osobností byl na sklonku fungování tehdy ještě celistvé Jugoslávie propuštěn , vrací se do své firmy a v roce 1991 se zúčastní prvních svobodných voleb do prezidentského úřadu v Bosně a Hercegovině. Volby vyhrává s náskokem 200000 hlasů před Alijou Izetbegovićem a na třetím místě Radovanem Karadžićem. Po zákulisních tahanicích však přepouští své prezidentské místo Izetbegovićovi, který posléze zatahuje celou BaH do války proti Srbům a Chorvatům. Mezi Abdićem a Izetbegovićem dochází k rozkolu a Abdić odjíždí zpět do své oblasti, kde vyhlašuje nový "odtrženecký" státní útvar pod názvem Západní Bosna, který má jeho podnikání a přívržence v oblasti ochránit od následků války. Politicky jedná, snaží se vyjednávat se všemi stranami, všechny síly vkládá do naděje , že by mohl vypomoci dojednat mír. Ten nakonec podepisuje jak se Srby, tak s Chorvaty. S muslimskými radikály vedenými Izetbegovićem a podporovanými Iránem či Amerikou však mír nedojednal. On sám říkal, že je zastáncem multietnické Bosny a nechce, aby ji extrémisté posunuli o 300 let zpět. I přes čistě obranný charakter "jeho" teritoria se tentokrát stává trnem v oku sarajevským politickým špičkám. Tak se do bojů vkládá čtvrtá strana sporu, o které se v našich končinách moc nemluví. Abdićovi lidé začínají bojovat proti sarajevské frakci, muslimové proti muslimům! A jak měly Slušovice svého Havla, tak měl Agrokomerc vedený Abdićem svého Izetbegoviće. V roce 1995 muslimové vedeni Izetbegovićem napadli oblast Velike Kladuši a Abdićovi muslimové utíkají z oblasti pryč, mimo jiné i do Krajiny v Chorvatsku, v té době ještě z části obývanou krajinskými Srby. Abdić je po válce obviněn z údajných válečných zločinů, které byly spáchány v zadržovacích táborech na území Západní Bosny. Zůstává v Chorvatsku a je chráněncem Franjo Tudjmana. Po jeho smrti však končí populární, dnes 72-letý „Babo“ ve vězení, ze kterého se na svobodu vrací až nyní. P.JPG

Když vychází z vězení v malebném chorvatském městečku Pula, vítá ho dav 3000 jeho věrných sympatizantů, kteří na místo vzdálené 400km přijeli auty či autobusy. Rozsáhlý komplex Agrokomercu, jeho hangáry, výrobní závody či kanceláře jsou nyní prázdné, zavřené a zdevastované. Jenom dva strážci bezpečnostní agentury stojí u vchodu.“ Jsme zde pouze jako strážci u hrobu cti“, smutně prohlašují. Jako i ostatní obyvatelé Velike Kladuši živí spolu s jeho nejbližšími sen o zmrtvýchvstání bývalého globálního potravinářského impéria. n.jpg

Tábor jeho nepřátel má však zcela jasno. Sny o vzkříšení jsou nerealistické, závod je zatížen dluhem 65 miliónů eur, což zajisté odradí potřebné budoucí finanční investory. Abdićův tábor však prohlašuje, že v případě, že získá zpět svůj závod, bude dluh irelevantní, jelikož vznikl až po ukončení války, kdy závod převzalo sarajevské vedení. Zároveň se obrátil na Evropský soudní dvůr, který by mu měl pomoct domoci se svého majetku. Dokonce existuje i nebezpečí jeho fyzické likvidace! Vždyť v době, kdy byl v Chorvatsku ještě na svobodě, podařilo se na něho zmařit atentát. V Bosně má u nepřátel nálepku „válečného zločince“, který symbolizuje zradu a touhu po zisku za každou cenu. Jeho věrní v něm vidí jediného, kdo by mohl zašlou slávu Agrokomercu obnovit.“ On nám dal více, než naši otcové“, řekl Muharem Cerimović, bývalý zaměstnanec závodu a Abdićův obdivovatel a ještě dodal:„ Všichni jsme měli zaměstnání, postavil školy, silnice, infrastrukturu“. Abdićovi, jeho blízkým a drobným akcionářům by mohli pomoci i bývalí zaměstnanci firmy, kteří museli utéct z Bosny a jsou roztroušeni po celé Evropě.

Jestli se tento zázrak podaří a o tom osobně pochybuji, nebo se spíše naplní osud moravských Slušovic, napoví následující roky.

Autor: Libor Dokoupil | pondělí 16.4.2012 9:16 | karma článku: 16.11 | přečteno: 1510x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Malé politické strany - "octomilky"!

Připíši i něco navíc. V žádném případě, se nenavážím do voličů, kteří odevzdali svůj hlas stranám, které se ucházely o vstup do Poslanecké sněmovny. Jenom to trochu okomentuji. Ale předtím zabrousím do “starých” časů.

19.11.2017 v 17:38 | Karma článku: 22.57 | Přečteno: 531 | Diskuse

Jitka Mikysková

Obnoví Rusko své bývalé vojenské zahraniční základny ze sovětské éry?

Rada federace počátkem listopadu na svém jednání oživila staronový plán na obnovu bývalých ruských základen na Kubě a ve Vietnamu. Ambiciózním plánem na obnovu některých základen v zahraničí se Rusko více zaobírá

19.11.2017 v 16:59 | Karma článku: 15.63 | Přečteno: 536 | Diskuse

Lukáš Jadrný

Zemana by měl nahradit silný politik, ne akademické želé

Člověk, který má zkušenosti. Člověk, který má jasné názory a reflektuje současné domácí i mezinárodní problémy. Člověk s energií a charismatem. Existuje takový kandidát na prezidenta České republiky?

19.11.2017 v 15:49 | Karma článku: 25.44 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Ales Urban

Lepší ČSSD je možná, ale je potřeba změn

Všechno na světě je možné, pokud je k tomu vůle. Bohužel po volbách, které nedopadly příliš dobře, to zatím na nějakou snahu nevypadá.

19.11.2017 v 14:40 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jiří Čumpelík

„Modlitba pro Martu,“ pro naše demokraty.

„Ať mír dál zůstává s touto krajinou,“ tyto slova patří především našim představitelům v NATO. Vzájemná pomoc dle článku 5 by měla být vázaná na předchozí schválení samostatných vojenských akcí členských států NATO.

19.11.2017 v 14:33 | Karma článku: 29.17 | Přečteno: 985 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2079
Muž středního věku,který se chce podělit se svými zkušenostmi a pohledy na současnou lidskou společnost.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.